Blog

Poradna proti rychlému stárnutí, zdravotním dopadům chronického stresu a civilizačním chorobám.

Chronický únavový syndrom a long Covid

Dlouhý covid, chronický únavový syndrom nebo příznaky v hlavě hypochondrů? Pacientům mnohdy nevěří lékaři ani rodiny.
Chronický únavový syndrom a long Covid

Únava je běžnou součástí života a mnohdy dokonce může pomoci k lepšímu spánku. Co když se ale najednou začne záhadně stupňovat a to natolik, že vám znemožní vstát z postele, ujít i tu nejkratší vzdálenost nebo provádět nejběžnější denní aktivity? Tak se projevuje syndrom chronické únavy CFS (chronic fatigue syndrome).
Tato nemoc se objevila již v 50. letech minulého století, (trpěly jí také známé osobnosti jako Charles Darwin nebo nejproslulejší ošetřovatelka Florence Nightingalová), oficiálně pak byla uznána v USA roku 1988 s charakteristikou nově vzniklé nebo opakované únavy, která trvá déle než 6 měsíců a redukuje životní aktivity nemocného o více než 50%.

Poslední dva roky nám přinesly nemoc, která je nápadně podobná:

Long covid……………….postcovidový syndrom
Zatímco někdo projde covidem bez jediného příznaku, pro jiné je nevítaným společníkem celé měsíce. Postcovidový syndrom, pojmenovaný jako dlouhý covid. je největší hrozbou pro seniory a ženy ve věku mezi 50 a 60 lety. Jde o soubor celé řady dlouhodobých příznaků nemoci covid-19.
Spodní hranice dlouhodobosti je jeden měsíc, horní hranice není, jelikož je covid-19 stále příliš nová nemoc. Zatím tak víme o případech, kde symptomy nezmizí ani v horizontu několika měsíců.
Mezi nejčastější projevy long covidu patří (mimo již delší dobu diskutované poškození plic, srdce či dalších orgánů) také celý soubor symptomů souhrnně označovaných jako povirový únavový syndrom.

Co mají long covid CFS společného

I u pacientů s CFS chorobu často spustí virová nebo bakteriální infekce, po níž se následně projeví oslabující příznaky jako je nevysvětlitelná únava, bolesti svalů a kloubů bez viditelných známek zánětu, poruchy spánku, který nevede k osvěžení, mozková mlha, poruchy paměti, nálad, soustředění a pocity na omdlení s bušením srdce, nevolností a bolestí hlavy při změně polohy. Jedním z typických rysů je také ponámahová malátnost, tedy vzplanutí popisovaných symptomů po fyzické nebo duševní aktivitě, kterou by zdravý organismus snesl bez nejmenších potíží.

Co už prokázaly statistiky:

  • Experti University College London ve velké studii identifikovali 203 symptomů v deseti orgá-nových soustavách. Nejčastejšími příznaky po šesti měsících byla únava, nevolnost či malát-nost po námaze a kognitivní dysfunkce. U třetiny lidí s diagnostikovaným onemocněním covid-19 bylo do šesti měsíců po prodělání infekce potvrzeno také nějaké neuropsychi-atrické onemocnění.
  • Dvě třetiny tázaných respondentů se ještě šest měsíců po mírném průběhu covidu-19 potýkaly s příznaky jako je mozková mlha, únava a dušnost, které jim znesnadňují běžné fungování.
  • Podle jiné studie z Imperial College London mělo zhruba 15 % pacientů s covidem vícero příznaků ještě po dvanácti týdnech, zatímco většina lidí se uzdraví po týdnu či dvou. Ženy a starší lidé jsou na dlouhý covid o něco náchylnější, ale nevyhýbá se ani dětem.
  • Podle statistik se tyto problémy týkají častěji žen. Nezáleží přitom na tom, nakolik závažné bylo samotné prodělání nemoci. Alespoň měsíc po nákaze pociťuje symptomy asi čtvrtina li-dí. Asi jeden z deseti se stále cítí špatně i po dvanácti týdnech. A jak čas ubíhá, ukazuje se, že část pacientů trpí i mnohem déle.

Odborníci nadále hledají možné postupy, stále totiž není snadné chronický únavový syndrom ani dlouhý covid diagnostikovat ani léčit.
Miliony pacientů i měsíce po covidu-19 trápí vysilující symptomy. Pro mnohé, které sužuje, je ovšem bitvou už návštěva praktického lékaře. Mnozí z nich ale musí mimo nemoci bojovat ještě na další frontě: Přesvědčit lékaře či své blízké, aby jejich "long covid" brali vážně.

Většina pacientů se v závěru vyšetření setkává s doporučením „ to musíte přečkat“. Bohužel dosud neexistuje žádná přímá potvrzená léčba. Prevence tedy v podstatě také neexistuje a lékaři nevědí, proč se tento syndrom u někoho rozvine a u jiného ne. Existuje však jiskřička naděje, že výskyt a studie Long covid syndromu by tuto problematiku mohly dostat do sféry celosvětového zájmu zdravotnických organizací, podpořit rozvoj zdravotního systému pro jeho diagnostiku a léčbu a tím rozvinout také systém pomoci i lidem trpícím chronickým únavovým syndromem.


Zpět na přehled

Nahoru