Blog

Poradna proti rychlému stárnutí, zdravotním dopadům chronického stresu a civilizačním chorobám.

Postcovidová demence

Ani vyléčení z covidu-19 nemusí být definitivní tečkou za příznaky nemoci. U některých osob se po prodělaném onemocnění objevuje tzv. post-covidový syndrom, známý také jako long covid.
Postcovidová demence

Post-COVID syndrom je soubor příznaků, které přetrvávají nebo se vyvíjejí po 12 a více týdnech od vzniku onemocnění COVID-19, které nejsou vysvětlitelné jinou příčinou.

Mezi nejčastější příznaky post-COVID syndromu patří extrémní únava, dlouhotrvající kašel, ať už suchý, či produktivní, svalová slabost, zvýšená tělesná teplota, neschopnost se soustředit, výpadky paměti, změny nálady, někdy doprovázené depresí a dalšími duševními problémy. Objevují se také potíže se spánkem, bolesti hlavy a kloubů včetně bodavých bolestí v rukou a nohou či parestézie. Často jsou hlášeny zažívací obtíže jako průjem, zácpa, nevolnost nebo zvracení, ztráta chuti a čichu, bolest v krku a potíže s polykáním. Symptomem může být také nově vzniklý diabetes mellitus či arteriální hypertenze, kožní projevy různého typu, dušnost a dechově podmíněné snížení tolerance fyzické zátěže, případně bolesti na hrudi, dyskomfort na hrudníku či bušení srdce, ale také vypadávání vlasů nebo ztráta zubů a další obtíže.

Virus SARS-CoV-2 může napadnout i lidský mozek. Dostane se tam buď přes čichový nerv z nosní dutiny nebo i krevní cestou.
Při běžném nachlazení lidé ztrácejí čich v důsledku zánětů nosní sliznice. Jakmile během pár dní zánět odezní, čichové receptory regenerují a čich se vrátí. U osob nakažených Covidem tomu tak není. Ztráta čichu není vázaná na zánět nosní sliznice, virus napadá čichový nerv a poškozuje ho. Přes něj může proniknout do mozku a způsobit infekci nervových buněk, tím pak dochází k poškození některých mozkových funkcí.
Krevní cestou se pak virus dostává do mozku poškozením takzvané krevně mozkové bariéry. Ta za normálního stavu brání průnik léků, toxinů, cholesterolu, virů i bakterií do mozku. Při zánětu, vyvolaném virem SARS-CoV-2 je tato bariéra poškozená zánětem a propouští do mozku toxické látky i infekční agens.

Tak vzniká postcovidová demence, což  je neurodegenerativní onemocnění mozku projevující se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. K prvním příznakům patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností.  
•    Onemocnění se projevuje celou řadou typických příznaků v oblasti paměti (rychlé zapomínání, opakování stejných otázek, ztrácení předmětů a jejich odkládání na nesprávná místa, pokřivení paměti), jazykových schopností (obtížné hledání správných slov, mezery v řeči, používání nesprávných slov či jednodušších slov pro složitější myšlenku), orientaci v prostoru (problém s nalezením cesty, ztrácení se), výkonných funkcích (nesprávná rozhodnutí, obtíže s plánováním relativně jednoduchých aktivit) a chování (apatie, deprese, úzkost, vznětlivost a bludy).

Podle všech dosavadních zkušeností není mezi závažností akutního onemocnění a rozvojem dlouhodobých následků přímý vztah. PCS se může objevit i po zcela lehkém průběhu nemoci. A naopak zotavení po těžším průběhu může být rychlé a bez následků. Rovněž se ukázalo, že mnoho ze známých rizikových faktorů pro závažnost akutního průběhu covid-19, jako je věk, mužské pohlaví, obezita a etnická příslušnost, zjevně nezvyšuje riziko následného rozvoje dlouhodobých zdravotních obtíží. Post-COVID syndrom se totiž může vyvinout u kohokoliv z nakažených a postihnout jakýkoliv orgánový systém v lidském těle.


Zpět na přehled

Napište nám

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (15.0 + 48.8) *

Nahoru